Podnikové služby přilákaly pracovníky z jiných oborů, pomoci mohou s rostoucí nezaměstnaností „covidové“ generace
V souvislosti
s přesuny a změnami na pracovním trhu, které vyvolala pandemie koronaviru,
skokově vzrostl zájem o práci v podnikových službách. O volné pozice se v
uplynulých měsících ucházeli mimo jiné i jazykově vybavení kandidáti, kteří
byli dříve zaměstnaní v turistickém ruchu, hoteliérství, vzdělávání, a
dokonce i ve zdravotnictví. Vyplývá to z informací center podnikových
služeb sdružených v asociaci ABSL.
Dle průzkumu
personální agentury Randstad řadí Češi podnikové služby již několik let
k nejatraktivnějším oborům na trhu. S rozšiřujícím záběrem center do
něj běžně přechází pracovníci z jiných oborů, nejčastěji z financí,
IT, marketingu či personalistiky. Pandemie řady zájemců o kariéru
v podnikových službách ještě rozšířila, zejména o jazykově vybavené
pracovníky turistického ruchu, kteří vlivem koronavirové krize přišli o práci. „Do center se hlásí i rostoucí počet
jazykových lektorů, a dokonce i zdravotních sester, které jsou oblíbené zejména
v zákaznických službách, jsou totiž trpělivé a již od počátku zvládají
klientskou péči na nejvyšší úrovni,“ komentuje Jonathan Appleton, ředitel
ABSL.
Centra podnikových
služeb fungovala hladce i v době nouzového stavu a karantény, větší
polovině z nich dokonce pandemie přinesla nové obchodní příležitosti. Některá centra přebírala procesy od svých sesterských
organizací v Asii, kde infrastruktura neumožnila převést všechny lidi na
práci z domu a muselo dojít k dočasnému útlumu provozu, jiná zase
rozšířila svou regionální působnost anebo začala poskytovat nové služby,
například IT podporu zaměstnanců pracujících z domova, konsolidaci dat,
digitalizační projekty či zavádění robotické automatizace. „Od začátku pandemie v našem oboru klesla i fluktuace, zaměstnanci
si váží stability, kterou nabízíme. Velmi dobrou možnost uplatnění přitom kvůli
rozvoji sektoru podnikových služeb mají i noví uchazeči. Oproti jiným oborům
předpokládáme také letos růst počtu zaměstnanců, a to až o 10000,“ říká
Jonathan Appleton s tím, že vzniká řada nových míst zejména
v zákaznických službách, hledají se však i experti na IT a účetnictví se
znalostí jazyků.
Změna oboru není mezi
českými zaměstnanci ničím neobvyklým, dle průzkumu personální agentury Grafton
Recruitment změnilo během svého profesního života pracovní obor 75 % lidí. Čtvrtina
přitom ani nezačala pracovat v oboru, který studovala. Největší chuť měnit
obor mají mladí lidé do 35 let, což plně odpovídá nejtypičtějšímu věku
zaměstnanců v podnikových službách. Přes 60 % zde tvoří mileniálové a
prosazovat se začíná již i nejmladší generace Z. „Právě mladá generace je koronavirovou krizí asi nejpostiženější,
v rámci celé Evropy roste nezaměstnanost nejrychleji ve věkové skupině pod
25 let. Náš sektor tedy může sehrát důležitou roli v zaměstnávání této
covidové generace, jak ji často dnes ekonomové nazývají,“ říká na závěr
Jonathan Appleton. Před vypuknutím pandemie měla Česká republika
s necelými 5 % nejnižší nezaměstnanost v této věkové skupině v Evropě,
hned v květnu však počet mladých bez práce stoupl o více než polovinu.