Chatboty jsou stále chytřejší, do dvou let budou běžně komunikovat se zákazníky i zaměstnanci všech center podnikových služeb

Česká centra podnikových služeb úspěšně nasazují chatboty vybavené technologiemi pro strojovou komunikaci v přirozeném jazyce. Využívají je pro kontakt se zákazníky, při náboru zaměstnanců i v dalších HR procesech. V loňském roce chatboty využívalo 30 % poskytovatelů podnikových služeb, dle ABSL doplní do dvou let lidské kolegy ve všech českých centrech služeb.

Poskytovatelé podnikových služeb v ČR stále častěji zajišťují služby založené na nových technologiích, jako jsou umělá inteligence a strojové učení. Jak kontakt se zákazníky a zaměstnanci, tak i práce se softwarem se v rostoucí míře realizuje pomocí chatbotů, digitálních asistentů schopných pokročilé komunikace v přirozeném jazyce. Podle průzkumu asociace ABSL, která v ČR sdružuje poskytovatele podnikových služeb, využívalo v loňském roce chatboty již 30 % českých center. Jejich podíl se rychle zvyšuje, protože se podnikové služby více soustředí na pokročilejší činnosti, zejména služby v oblasti IT, výzkumu a vývoje. „Naši členové zajišťují nejen samotný provoz chatbotů, ale i jejich vývoj, testování, trénink a nasazování v dalších společnostech. Kromě nejčastější role chatbotů v rámci služeb zákazníkům roste jejich využívání i při komunikaci s uchazeči o práci a novými zaměstnanci a v celé řadě dalších procesů v rámci oddělení lidských zdrojů,“ uvádí Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL.

Od smartphonů po podnikové aplikace

Chatboty nejsou žádnou závratně novou technologií, digitální asistenty ve smartphonech využívají koncoví uživatelé již několik let. Nový je ovšem trend nasazování chatbotů v rámci podnikových aplikací a profesionálních služeb. „Chatboty v ideálním případě představují otevřenou platformu, k níž lze podle potřeby přidávat nové funkce. Systém generuje odpověď na přijatý dotaz a zároveň může provádět další akce, například zapisovat důležitá data do databáze a propojovat je s dalšími podnikovými aplikacemi, jako je například systém pro rezervaci zasedacích místností, firemní intranet, Projekt Management systém či profily společnosti na sociálních sítích,“ vysvětluje Lukáš Kaňka, ředitel společnosti D-ploy, která se vývojem chatbotů zabývá. Chatboty dle něj pracují s rozpoznáváním významu klíčových slov, dokáží chápat gramatické struktury nebo analyzovat stromy konverzace. Na základě dostupných dat a proběhlých interakcí se pak neustále učí a zdokonalují.

Úspory a vyšší rychlost interakce se zákazníky

Podniky na celém světě vynakládají každoročně na telefonický kontakt se zákazníky obrovské částky, dle studie společnosti IBM je to dokonce 1,3 bilionu dolarů. Chatboty mohou tuto částku zásadně snížit, až 80 % běžných požadavků jsou totiž schopné vyřešit rychleji než lidé, kteří se mohou soustředit na řešení nestandardních situací. Průměrně jsou pak organizace díky využití chatbotů schopné snížit množství telefonátů nebo e-mailů až o 70 %.

Velký přínos pak mohou chatboty představovat při realizaci marketingových kampaní. Tím, že jim dodávají další interaktivitu a podporují sjednocení zákaznické zkušenosti napříč jednotlivými kanály, zvyšují jejich úspěšnost. Pro firmu navíc představují i prostředek integrace často roztříštěně fungujících oddělení prodeje, zákaznické podpory a marketingu.

Chatbot zatraktivňuje značku

Podle studie analytické společnosti Gartner bude již příští rok chatboty využívat přibližně polovina středních podniků. Podle stávajících průzkumů jsou výsledkem nasazení chatbotů nejenom úspory, ale i růst spokojenosti zákazníků. Především zákazníci a potenciální zaměstnanci z řad mileniálů oceňují, pokud se kontakt odehrává pomocí moderních technologií, příslušná značka tím v jejich očích získává na atraktivitě a dokáže se odlišit od konkurence. To může mít přímý ekonomický dopad, a to především u dražšího zboží a služeb.

Chatboty ke spokojeným zaměstnancům

„Chatboty mají pozitivní roli také při kontaktu s potenciálními i současnými zaměstnanci,“ říká Lukáš Kaňka a pokračuje: „Dokáží zrychlit procesy, snížit náklady a zvýšit spokojenost zaměstnanců, což je v době nízké nezaměstnanosti cenný přínos.“ Dobrým příkladem využití chatbotů v HR je tzv. onboarding neboli uvedení nově přijatých zaměstnanců. Ti obvykle řeší podobné problémy, a proto lze jejich podporu automatizovat. Dle Jonathana Appletona z ABSL lze chatboty využít také při interních školeních a dalších způsobech zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Lidé se díky nim mohou snadno dozvědět i to, jaké benefity firma nabízí, a volit mezi nimi. Oddělení HR může tímto způsobem rovněž jednoduše získávat zpětnou vazbu, včas zjišťovat možné potíže, a snižovat tak fluktuaci pracovních sil.

Chatboty jsou stále chytřejší, do dvou let budou běžně komunikovat se zákazníky i zaměstnanci všech center podnikových služeb

Česká centra podnikových služeb úspěšně nasazují chatboty vybavené technologiemi pro strojovou komunikaci v přirozeném jazyce. Využívají je pro kontakt se zákazníky, při náboru zaměstnanců i v dalších HR procesech. V loňském roce chatboty využívalo 30 % poskytovatelů podnikových služeb, dle ABSL doplní do dvou let lidské kolegy ve všech českých centrech služeb.

Poskytovatelé podnikových služeb v ČR stále častěji zajišťují služby založené na nových technologiích, jako jsou umělá inteligence a strojové učení. Jak kontakt se zákazníky a zaměstnanci, tak i práce se softwarem se v rostoucí míře realizuje pomocí chatbotů, digitálních asistentů schopných pokročilé komunikace v přirozeném jazyce. Podle průzkumu asociace ABSL, která v ČR sdružuje poskytovatele podnikových služeb, využívalo v loňském roce chatboty již 30 % českých center. Jejich podíl se rychle zvyšuje, protože se podnikové služby více soustředí na pokročilejší činnosti, zejména služby v oblasti IT, výzkumu a vývoje. „Naši členové zajišťují nejen samotný provoz chatbotů, ale i jejich vývoj, testování, trénink a nasazování v dalších společnostech. Kromě nejčastější role chatbotů v rámci služeb zákazníkům roste jejich využívání i při komunikaci s uchazeči o práci a novými zaměstnanci a v celé řadě dalších procesů v rámci oddělení lidských zdrojů,“ uvádí Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL.

Od smartphonů po podnikové aplikace

Chatboty nejsou žádnou závratně novou technologií, digitální asistenty ve smartphonech využívají koncoví uživatelé již několik let. Nový je ovšem trend nasazování chatbotů v rámci podnikových aplikací a profesionálních služeb. „Chatboty v ideálním případě představují otevřenou platformu, k níž lze podle potřeby přidávat nové funkce. Systém generuje odpověď na přijatý dotaz a zároveň může provádět další akce, například zapisovat důležitá data do databáze a propojovat je s dalšími podnikovými aplikacemi, jako je například systém pro rezervaci zasedacích místností, firemní intranet, Projekt Management systém či profily společnosti na sociálních sítích,“ vysvětluje Lukáš Kaňka, ředitel společnosti D-ploy, která se vývojem chatbotů zabývá. Chatboty dle něj pracují s rozpoznáváním významu klíčových slov, dokáží chápat gramatické struktury nebo analyzovat stromy konverzace. Na základě dostupných dat a proběhlých interakcí se pak neustále učí a zdokonalují.

Úspory a vyšší rychlost interakce se zákazníky

Podniky na celém světě vynakládají každoročně na telefonický kontakt se zákazníky obrovské částky, dle studie společnosti IBM je to dokonce 1,3 bilionu dolarů. Chatboty mohou tuto částku zásadně snížit, až 80 % běžných požadavků jsou totiž schopné vyřešit rychleji než lidé, kteří se mohou soustředit na řešení nestandardních situací. Průměrně jsou pak organizace díky využití chatbotů schopné snížit množství telefonátů nebo e-mailů až o 70 %.

Velký přínos pak mohou chatboty představovat při realizaci marketingových kampaní. Tím, že jim dodávají další interaktivitu a podporují sjednocení zákaznické zkušenosti napříč jednotlivými kanály, zvyšují jejich úspěšnost. Pro firmu navíc představují i prostředek integrace často roztříštěně fungujících oddělení prodeje, zákaznické podpory a marketingu.

Chatbot zatraktivňuje značku

Podle studie analytické společnosti Gartner bude již příští rok chatboty využívat přibližně polovina středních podniků. Podle stávajících průzkumů jsou výsledkem nasazení chatbotů nejenom úspory, ale i růst spokojenosti zákazníků. Především zákazníci a potenciální zaměstnanci z řad mileniálů oceňují, pokud se kontakt odehrává pomocí moderních technologií, příslušná značka tím v jejich očích získává na atraktivitě a dokáže se odlišit od konkurence. To může mít přímý ekonomický dopad, a to především u dražšího zboží a služeb.

Chatboty ke spokojeným zaměstnancům

„Chatboty mají pozitivní roli také při kontaktu s potenciálními i současnými zaměstnanci,“ říká Lukáš Kaňka a pokračuje: „Dokáží zrychlit procesy, snížit náklady a zvýšit spokojenost zaměstnanců, což je v době nízké nezaměstnanosti cenný přínos.“ Dobrým příkladem využití chatbotů v HR je tzv. onboarding neboli uvedení nově přijatých zaměstnanců. Ti obvykle řeší podobné problémy, a proto lze jejich podporu automatizovat. Dle Jonathana Appletona z ABSL lze chatboty využít také při interních školeních a dalších způsobech zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Lidé se díky nim mohou snadno dozvědět i to, jaké benefity firma nabízí, a volit mezi nimi. Oddělení HR může tímto způsobem rovněž jednoduše získávat zpětnou vazbu, včas zjišťovat možné potíže, a snižovat tak fluktuaci pracovních sil.

Nové tváře v představenstvu ABSL

Na výročním setkání členů asociace ABSL bylo zvoleno nové představenstvo této oborové organizace, která v České republice sdružuje společnosti z oblasti podnikových služeb, podporuje jejich rozvoj, sdílí know-how a usnadňuje vstup nových investorů na český trh. Prezident asociace, Ota Kulhánek, i její ředitel, Jonathan Appleton, ve svých rolích zůstávají i v dalším období. Spolu s nimi v představenstvu zasedne 9 zástupců významných firem působících v oboru, který dnes zaměstnává přes 100 tisíc kvalifikovaných lidí a dále dynamicky roste.

Do představenstva zvolila stovka členů asociace ABSL tři nové tváře. Z původní sestavy zůstává v novém představenstvu šest expertů.

Novými členy jsou:

Adam Kiwalski, ředitel divize Business & Solutions společnosti Siemens Global Business Services, je zkušeným profesionálem oboru podnikových služeb. Za více než 15 let svého působení v oboru řídil Adam celou řadu globálních transformačních a digitalizačních projektů. Díky svým zkušenostem také poskytoval konzultační služby četným korporacím. V rámci své nové role v ABSL se chce zaměřit na zvyšování kvality poskytovaných služeb, vzdělávací aktivity a projekty digitalizace. 

Sergei Holmeskis, ředitel Deutsche Telekom Services, přichází do představenstva ABSL s cílem podpořit sdílení znalostí a zkušeností mezi členy a zdůraznit význam inovaci a rozvoje oboru. Ve společnosti Deutsche Telecom působí již od roku 2011 a doposud vystřídal několik mezinárodních rolí, ať už šlo o Roaming, HR či podnikové služby. V roce 2016 stál u založení evropského centra podnikových služeb Deutsche Telekom v Brně.

Petr Nasadil, ředitel ČEZ korporátní služby, přináší do představenstva ABSL celou řadu zkušeností z oblasti transformace, řízení lidí a úspěšných projektů souvisejících se zvyšováním výkonosti, snižováním nákladů a optimalizací procesů. V rámci své činnosti v představenstvu ABSL chce zvyšovat povědomí o ABSL a rozvíjet její aktivity v ostravském regionu tak, aby ABSL byla vyhledávanou profesní platformou pro networking a sdílení znalostí a trendů v oblastech středisek sdílených podnikových služeb.

V představenstvu i v dalším dvouletém období zůstávají:

Radka Bellissimo je ředitelkou společnosti Jarden Business Services Group ze skupiny Newell Brands. Disponuje bohatými zkušenostmi z oblasti podnikových služeb, outsourcingu podnikových procesů i konzultačních služeb a svou činností v představenstvu ABSL se snaží přispět k rozšíření povědomí o možnostech kariéry v podnikových službách, a to i pro uchazeče o práci na zkrácený úvazek. K nim patří například ženy po mateřské či rodičovské dovolené, které hledají možnost znovurealizace, ovšem ve formě, která by jim umožňovala skloubení pracovního a soukromého života. Stejně tak se chce zasadit o propagaci oboru u kandidátů, kteří jsou v procesu změny kariery a dosud o práci v podnikových službách neuvažovali.

Simona Benešová řídí transformační projekty ve skupině BlueLink, dceřiné společnosti Air France. Má více než 20leté zkušenosti s řízením sítě produkčních center po celém světě a zajímá se o využívání exponenciálních technologií a hledání synergií mezi rozvíjením potenciálu lidí a implementací nových nástrojů, které lidské možnosti rozšiřují. V ABSL zůstává věrna své roli „ambasadora budoucí zákaznické zkušenosti“, inspiruje a podporuje inovace a zaměřuje se na rozvoj multikulturního a inspirativního pracovního prostředí.

Jaromír Staroba je ředitelem centra mezinárodní logistiky AB InBev se sídlem v Praze. Ve společnosti působí již od roku 2006 a může nabídnou celou řadu zkušeností z oboru podnikových služeb, personalistiky i logistiky. Svou činností v představenstvu ABSL se snaží přispět v otázkách snadnější dostupnosti pracovní síly a zlepšování právního prostředí týkajícího se HR.  

Cílem Františka Havla v představenstvu ABSL je zvyšování povědomí sektoru globálních center služeb v ČR, propagace důležitosti klíčových dovedností, jakými je např. obchodní partnerství (tzv. best-in-class business partnership) a oslovení kvalifikovaných profesionálů a nadaných absolventů. František nabízí bohaté zkušenosti z více než 17letého působení v oboru globálních podnikových služeb. Zabýval se jak zlepšováním efektivity procesů, tak i zvyšováním kvality poskytovaných služeb v IT/telekomunikacích, financích a HR. Dnes působí v globálním centru služeb společnosti Novartis v Praze na pozici NGSC Prague Strategy & Operations manager.

Roman Pavloušek disponuje mnohaletými zkušenostmi ze segmentu podnikových služeb, stejně jako z oblasti auditorské a konzultační činnosti. Vede finanční centrum Atlas Copco, která patří k zakládajícím členům ABSL. Romanovým cílem je podpora aktivnějšího sdílení best practices mezi jednotlivými členy ABSL stejně jako podpora profesionálního rozvoje zaměstnanců segmentu podnikových služeb, a to především na Brněnsku, kam je situována třetina všech center fungujících v České republice.

Jan Skoták se ve své roli v představenstvu ABSL zaměřuje na propagaci segmentu podnikových služeb v regionu jižní Moravy, na spolupráci s lokálními autoritami, jako jsou obce či školy, a na rozšíření působnosti ABSL do oblasti IT a IT služeb. Jan Skoták působí jako ředitel regionálního centra Infosys v České republice, které rovněž patří k zakládajícím členům asociace ABSL.

„Mám radost, že naše nové představenstvo má velkou chuť posunout český segment podnikových služeb zase o krok dál,“ uvedl ředitel ABSL Jonathan Appleton a dodal: „Před námi je období velkých změn souvisejících s digitalizací, zaváděním robotizace, rozšiřováním záběru center a zvyšováním odbornosti našich lidí, proto jsou náměty na nové projekty, které by inspirovaly náš obor a sdílely zkušenosti, více než vítány. Velký kus práce nás čeká i na poli propagace oboru v očích českých i zahraničních expertů.“

Nové tváře v představenstvu ABSL

Na výročním setkání členů asociace ABSL bylo zvoleno nové představenstvo této oborové organizace, která v České republice sdružuje společnosti z oblasti podnikových služeb, podporuje jejich rozvoj, sdílí know-how a usnadňuje vstup nových investorů na český trh. Prezident asociace, Ota Kulhánek, i její ředitel, Jonathan Appleton, ve svých rolích zůstávají i v dalším období. Spolu s nimi v představenstvu zasedne 9 zástupců významných firem působících v oboru, který dnes zaměstnává přes 100 tisíc kvalifikovaných lidí a dále dynamicky roste.

Do představenstva zvolila stovka členů asociace ABSL tři nové tváře. Z původní sestavy zůstává v novém představenstvu šest expertů.

Novými členy jsou:

Adam Kiwalski, ředitel divize Business & Solutions společnosti Siemens Global Business Services, je zkušeným profesionálem oboru podnikových služeb. Za více než 15 let svého působení v oboru řídil Adam celou řadu globálních transformačních a digitalizačních projektů. Díky svým zkušenostem také poskytoval konzultační služby četným korporacím. V rámci své nové role v ABSL se chce zaměřit na zvyšování kvality poskytovaných služeb, vzdělávací aktivity a projekty digitalizace. 

Sergei Holmeskis, ředitel Deutsche Telekom Services, přichází do představenstva ABSL s cílem podpořit sdílení znalostí a zkušeností mezi členy a zdůraznit význam inovaci a rozvoje oboru. Ve společnosti Deutsche Telecom působí již od roku 2011 a doposud vystřídal několik mezinárodních rolí, ať už šlo o Roaming, HR či podnikové služby. V roce 2016 stál u založení evropského centra podnikových služeb Deutsche Telekom v Brně.

Petr Nasadil, ředitel ČEZ korporátní služby, přináší do představenstva ABSL celou řadu zkušeností z oblasti transformace, řízení lidí a úspěšných projektů souvisejících se zvyšováním výkonosti, snižováním nákladů a optimalizací procesů. V rámci své činnosti v představenstvu ABSL chce zvyšovat povědomí o ABSL a rozvíjet její aktivity v ostravském regionu tak, aby ABSL byla vyhledávanou profesní platformou pro networking a sdílení znalostí a trendů v oblastech středisek sdílených podnikových služeb.

V představenstvu i v dalším dvouletém období zůstávají:

Radka Bellissimo je ředitelkou společnosti Jarden Business Services Group ze skupiny Newell Brands. Disponuje bohatými zkušenostmi z oblasti podnikových služeb, outsourcingu podnikových procesů i konzultačních služeb a svou činností v představenstvu ABSL se snaží přispět k rozšíření povědomí o možnostech kariéry v podnikových službách, a to i pro uchazeče o práci na zkrácený úvazek. K nim patří například ženy po mateřské či rodičovské dovolené, které hledají možnost znovurealizace, ovšem ve formě, která by jim umožňovala skloubení pracovního a soukromého života. Stejně tak se chce zasadit o propagaci oboru u kandidátů, kteří jsou v procesu změny kariery a dosud o práci v podnikových službách neuvažovali.

Simona Benešová řídí transformační projekty ve skupině BlueLink, dceřiné společnosti Air France. Má více než 20leté zkušenosti s řízením sítě produkčních center po celém světě a zajímá se o využívání exponenciálních technologií a hledání synergií mezi rozvíjením potenciálu lidí a implementací nových nástrojů, které lidské možnosti rozšiřují. V ABSL zůstává věrna své roli „ambasadora budoucí zákaznické zkušenosti“, inspiruje a podporuje inovace a zaměřuje se na rozvoj multikulturního a inspirativního pracovního prostředí.

Jaromír Staroba je ředitelem centra mezinárodní logistiky AB InBev se sídlem v Praze. Ve společnosti působí již od roku 2006 a může nabídnou celou řadu zkušeností z oboru podnikových služeb, personalistiky i logistiky. Svou činností v představenstvu ABSL se snaží přispět v otázkách snadnější dostupnosti pracovní síly a zlepšování právního prostředí týkajícího se HR.  

Cílem Františka Havla v představenstvu ABSL je zvyšování povědomí sektoru globálních center služeb v ČR, propagace důležitosti klíčových dovedností, jakými je např. obchodní partnerství (tzv. best-in-class business partnership) a oslovení kvalifikovaných profesionálů a nadaných absolventů. František nabízí bohaté zkušenosti z více než 17letého působení v oboru globálních podnikových služeb. Zabýval se jak zlepšováním efektivity procesů, tak i zvyšováním kvality poskytovaných služeb v IT/telekomunikacích, financích a HR. Dnes působí v globálním centru služeb společnosti Novartis v Praze na pozici NGSC Prague Strategy & Operations manager.

Roman Pavloušek disponuje mnohaletými zkušenostmi ze segmentu podnikových služeb, stejně jako z oblasti auditorské a konzultační činnosti. Vede finanční centrum Atlas Copco, která patří k zakládajícím členům ABSL. Romanovým cílem je podpora aktivnějšího sdílení best practices mezi jednotlivými členy ABSL stejně jako podpora profesionálního rozvoje zaměstnanců segmentu podnikových služeb, a to především na Brněnsku, kam je situována třetina všech center fungujících v České republice.

Jan Skoták se ve své roli v představenstvu ABSL zaměřuje na propagaci segmentu podnikových služeb v regionu jižní Moravy, na spolupráci s lokálními autoritami, jako jsou obce či školy, a na rozšíření působnosti ABSL do oblasti IT a IT služeb. Jan Skoták působí jako ředitel regionálního centra Infosys v České republice, které rovněž patří k zakládajícím členům asociace ABSL.

„Mám radost, že naše nové představenstvo má velkou chuť posunout český segment podnikových služeb zase o krok dál,“ uvedl ředitel ABSL Jonathan Appleton a dodal: „Před námi je období velkých změn souvisejících s digitalizací, zaváděním robotizace, rozšiřováním záběru center a zvyšováním odbornosti našich lidí, proto jsou náměty na nové projekty, které by inspirovaly náš obor a sdílely zkušenosti, více než vítány. Velký kus práce nás čeká i na poli propagace oboru v očích českých i zahraničních expertů.“

Nové tváře v představenstvu ABSL

Na výročním setkání členů asociace ABSL bylo zvoleno nové představenstvo této oborové organizace, která v České republice sdružuje společnosti z oblasti podnikových služeb, podporuje jejich rozvoj, sdílí know-how a usnadňuje vstup nových investorů na český trh. Prezident asociace, Ota Kulhánek, i její ředitel, Jonathan Appleton, ve svých rolích zůstávají i v dalším období. Spolu s nimi v představenstvu zasedne 9 zástupců významných firem působících v oboru, který dnes zaměstnává přes 100 tisíc kvalifikovaných lidí a dále dynamicky roste.

Do představenstva zvolila stovka členů asociace ABSL tři nové tváře. Z původní sestavy zůstává v novém představenstvu šest expertů.

Novými členy jsou:

Adam Kiwalski, ředitel divize Business & Solutions společnosti Siemens Global Business Services, je zkušeným profesionálem oboru podnikových služeb. Za více než 15 let svého působení v oboru řídil Adam celou řadu globálních transformačních a digitalizačních projektů. Díky svým zkušenostem také poskytoval konzultační služby četným korporacím. V rámci své nové role v ABSL se chce zaměřit na zvyšování kvality poskytovaných služeb, vzdělávací aktivity a projekty digitalizace. 

Sergei Holmeskis, ředitel Deutsche Telekom Services, přichází do představenstva ABSL s cílem podpořit sdílení znalostí a zkušeností mezi členy a zdůraznit význam inovaci a rozvoje oboru. Ve společnosti Deutsche Telecom působí již od roku 2011 a doposud vystřídal několik mezinárodních rolí, ať už šlo o Roaming, HR či podnikové služby. V roce 2016 stál u založení evropského centra podnikových služeb Deutsche Telekom v Brně.

Petr Nasadil, ředitel ČEZ korporátní služby, přináší do představenstva ABSL celou řadu zkušeností z oblasti transformace, řízení lidí a úspěšných projektů souvisejících se zvyšováním výkonosti, snižováním nákladů a optimalizací procesů. V rámci své činnosti v představenstvu ABSL chce zvyšovat povědomí o ABSL a rozvíjet její aktivity v ostravském regionu tak, aby ABSL byla vyhledávanou profesní platformou pro networking a sdílení znalostí a trendů v oblastech středisek sdílených podnikových služeb.

V představenstvu i v dalším dvouletém období zůstávají:

Radka Bellissimo je ředitelkou společnosti Jarden Business Services Group ze skupiny Newell Brands. Disponuje bohatými zkušenostmi z oblasti podnikových služeb, outsourcingu podnikových procesů i konzultačních služeb a svou činností v představenstvu ABSL se snaží přispět k rozšíření povědomí o možnostech kariéry v podnikových službách, a to i pro uchazeče o práci na zkrácený úvazek. K nim patří například ženy po mateřské či rodičovské dovolené, které hledají možnost znovurealizace, ovšem ve formě, která by jim umožňovala skloubení pracovního a soukromého života. Stejně tak se chce zasadit o propagaci oboru u kandidátů, kteří jsou v procesu změny kariery a dosud o práci v podnikových službách neuvažovali.

Simona Benešová řídí transformační projekty ve skupině BlueLink, dceřiné společnosti Air France. Má více než 20leté zkušenosti s řízením sítě produkčních center po celém světě a zajímá se o využívání exponenciálních technologií a hledání synergií mezi rozvíjením potenciálu lidí a implementací nových nástrojů, které lidské možnosti rozšiřují. V ABSL zůstává věrna své roli „ambasadora budoucí zákaznické zkušenosti“, inspiruje a podporuje inovace a zaměřuje se na rozvoj multikulturního a inspirativního pracovního prostředí.

Jaromír Staroba je ředitelem centra mezinárodní logistiky AB InBev se sídlem v Praze. Ve společnosti působí již od roku 2006 a může nabídnou celou řadu zkušeností z oboru podnikových služeb, personalistiky i logistiky. Svou činností v představenstvu ABSL se snaží přispět v otázkách snadnější dostupnosti pracovní síly a zlepšování právního prostředí týkajícího se HR.  

Cílem Františka Havla v představenstvu ABSL je zvyšování povědomí sektoru globálních center služeb v ČR, propagace důležitosti klíčových dovedností, jakými je např. obchodní partnerství (tzv. best-in-class business partnership) a oslovení kvalifikovaných profesionálů a nadaných absolventů. František nabízí bohaté zkušenosti z více než 17letého působení v oboru globálních podnikových služeb. Zabýval se jak zlepšováním efektivity procesů, tak i zvyšováním kvality poskytovaných služeb v IT/telekomunikacích, financích a HR. Dnes působí v globálním centru služeb společnosti Novartis v Praze na pozici NGSC Prague Strategy & Operations manager.

Roman Pavloušek disponuje mnohaletými zkušenostmi ze segmentu podnikových služeb, stejně jako z oblasti auditorské a konzultační činnosti. Vede finanční centrum Atlas Copco, která patří k zakládajícím členům ABSL. Romanovým cílem je podpora aktivnějšího sdílení best practices mezi jednotlivými členy ABSL stejně jako podpora profesionálního rozvoje zaměstnanců segmentu podnikových služeb, a to především na Brněnsku, kam je situována třetina všech center fungujících v České republice.

Jan Skoták se ve své roli v představenstvu ABSL zaměřuje na propagaci segmentu podnikových služeb v regionu jižní Moravy, na spolupráci s lokálními autoritami, jako jsou obce či školy, a na rozšíření působnosti ABSL do oblasti IT a IT služeb. Jan Skoták působí jako ředitel regionálního centra Infosys v České republice, které rovněž patří k zakládajícím členům asociace ABSL.

„Mám radost, že naše nové představenstvo má velkou chuť posunout český segment podnikových služeb zase o krok dál,“ uvedl ředitel ABSL Jonathan Appleton a dodal: „Před námi je období velkých změn souvisejících s digitalizací, zaváděním robotizace, rozšiřováním záběru center a zvyšováním odbornosti našich lidí, proto jsou náměty na nové projekty, které by inspirovaly náš obor a sdílely zkušenosti, více než vítány. Velký kus práce nás čeká i na poli propagace oboru v očích českých i zahraničních expertů.“

Česká centra služeb stále častěji zajišťují i bezpečnost IT mezinárodních firem

Rostoucí požadavky na zabezpečení i stále sofistikovanější kyber útoky vedou podniky k přehodnocování bezpečnostních strategií. Jednou z možností je předat starost o bezpečnost IT do centra podnikových služeb a nechat zabezpečení řídit vzdáleně. Bezpečnost IT lze takto zajišťovat samostatně i v rámci kompletní správy infrastruktury IT.

Bezpečnost dat a systémů není v podnicích ve stále větší míře pouze starostí samotného oddělení IT, ale stává se součástí celkového řízení rizik. „Finanční ředitelé firem (CFO) pokládají v současnosti kybernetickou bezpečnost za druhou největší hrozbu z hlediska podnikání jako celku. Velké firmy se obávají především toho, že bezpečnostní incident přeruší jejich provoz (68 %), 58 % pokládá za velkou hrozbu související ztrátu pověsti, 45 % zdůrazňuje riziko úniku či ztráty dat. Současně roste také riziko spojené s regulačními a dalšími požadavky, protože předpisy vyžadující ochranu citlivých dat se neustále zpřísňují,“ shrnul výsledky nedávného předmětného průzkumu společnosti Deloitte Nik Černomorský, ředitel oddělení Risk Advisory Deloitte v České republice. Podle téhož průzkumu Deloitte zhruba třetina firem zajišťuje bezpečnost IT vlastními silami, třetina ji outsourcuje a ostatní kombinují oba přístupy. Podniky nicméně mají k dispozici ještě další možnost - starost o zabezpečení mohou přenechat centru sdílených podnikových služeb, které pak bezpečnost IT (nebo jinou oblast, například účetnictví nebo personalistiku) zajišťuje centrálně pro všechny pobočky i oddělení podniku. Centralizace podnikových služeb obecně umožňuje jednotné řízení a vyšší efektivitu s nižšími náklady. I proto lze v této oblasti sledovat výrazný meziroční růst.

 

Česká republika zabezpečuje svět

Tento trend potvrzuje i asociace ABSL, která v ČR sdružuje centra podnikových služeb. „Zatímco v minulosti zajišťovala centra podnikových služeb v ČR pro své mateřské subjekty především administrativní činnosti, nyní se důraz přesouvá na IT služby. Podle našeho průzkumu pracovalo v roce 2018 v outsourcingu IT již 40 % z celkového počtu 100 000 zaměstnanců tohoto oboru,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, s tím, že v rámci IT pozic hraje významnou roli i správa zabezpečení, ať už se poskytuje jako součást komplexní správy infrastruktury IT, nebo jako samostatná služba. Bezpečnosti IT se aktuálně věnuje už 25 % českých center podnikových služeb.

 

„Odhaduje se, že do roku 2021 způsobí kybernetická kriminalita celosvětově škody za 6 bilionů dolarů, což je dost velký argument na to, aby se firmy intenzivněji věnovaly zabezpečení svých systémů. V mateřských zemích, zejména v západní Evropě, však často narážejí na nedostatek bezpečnostních specialistů, proto vidíme rostoucí zájem o přesun těchto procesů do českých center služeb,“ komentuje Jonathan Appleton.

 

Řízení bezpečnosti v mateřské firmě znamená nejčastěji kontrolu síťového provozu, ochranu serverů a databází, správu firewallů a dalších ochranných zařízení na perimetru sítě, ale i vzdálenou správu koncových bodů včetně mobilních zařízení, hotspotů Wi-Fi a zařízení Internetu věcí. Součástí řízení bezpečnosti je i nasazování aktualizací a bezpečnostních oprav, prevence útoků, jejich monitoring, náprava situace a reporting o incidentu. V některých případech zajišťuje centrum podnikových služeb i ochranu přímo na úrovni citlivých dat, kdy se vzdáleně sleduje veškerá práce s těmito daty, přístup k nim, jejich případné kopírování, tisk nebo odesílání přes internet. Nedílnou součástí podnikové bezpečnosti je dnes rovněž řízení identit a přístupu, správa bezpečnostních zásad, řízení prostředí na úrovni aplikací, shromažďování protokolů a správa bezpečnostních informací a událostí (SIEM). Centralizovat činnosti spojené s bezpečností IT a zajišťovat je vzdáleně je stále jednodušší mj. i díky migraci podnikového IT do cloudu.

 

Centra služeb aktuálně hledají stovky odborníků na IT bezpečnost

„Poptávka po expertech na IT bezpečnost roste napříč centry, vedle českých specialistů centra často nabírají i vysoce kvalifikované cizince. Tvoří již více než třetinu všech zaměstnanců českého sektoru podnikových služeb, přičemž se jedná o speciality bezmála osmdesáti národností,“ říká Jonathan Appleton a dodává, že s řízením bezpečnosti dnes lidem pomáhá ve stále větší míře i automatizace. Moderní softwarová řešení již podporují například automatické nastavení a kontrolu konfigurace z hlediska bezpečnostních zásad i automatické nasazování bezpečnostních oprav. I přes rostoucí zapojení automatizace český centra služeb aktuálně hledají stovky odborníků na IT bezpečnost.

 

„Silná poptávka po specialistech na IT bezpečnost je dána zejména zvýšeným výskytem úniku firemních dat a tudíž zesílenou potřebou firem podobným scénářům zabránit. Protože jde o relativně nedostatkovou kvalifikaci, mzdy se u těchto specializací pohybují v rozmezí od 60 000 Kč u člověka do 2 let praxe, až do 150 000 Kč u člověka s deseti a více lety praxe,” říká Lukáš Kaňka ze společnosti D-ploy s tím, že odhadem na českém trhu chybí řádově stovky specialistů na IT bezpečnost.

Mezinárodní firmy směřují do regionů

Značný přetlak na pražském trhu práce, vyšší fluktuace a růst nákladů na nájmy i mzdy způsobily, že firmy, a to včetně těch působících v celosvětovém měřítku, se snaží stále intenzivněji pronikat také do regionů ČR. Z průzkumu ABSL vyplynulo, že již více než polovina zaměstnanců center podnikových služeb působí mimo hlavní město. Pro investory z tohoto oboru je atraktivní zejména Brno, Ostrava, Olomouc a Plzeň, stále častěji se však zajímají i o další města, zejména ta, ve kterých jsou vysoké školy. Obor v regionech v následujícím období poroste dokonce rychleji než v Praze.

Dle průzkumu asociace ABSL, která v ČR sdružuje poskytovatele podnikových služeb, z celkového počtu 100 000 zaměstnanců působících v tomto sektoru jich v Brně pracuje 22 %, V Ostravě 13 %, v Olomouci 2 % a Plzni 2 %. V hledáčku firem se ovšem stále častěji objevuje i Hradec Králové, Liberec, České Budějovice nebo Pardubice – na tato a další menší města připadá až 13 % zaměstnanců oboru. Ve všech těchto městech fungují vysoké školy, které produkují vhodné kandidáty s technickým, ekonomickým či jazykovým zaměřením. „Dobrá pověst, kterou má Česká republika v očích zahraničních investorů, se netýká pouze Prahy, naopak. Díky vysoké kvalitě zdejší veřejné dopravy jsou velmi dobře dostupné i další lokality, které nabízí jak kvalitní infrastrukturu, tak i dostatek kvalitních uchazečů o zaměstnání. Vše navíc za nižší náklady než v hlavním městě,“ uvádí výkonný ředitel asociace ABSL Jonathan Appleton s tím, že ceny nájmů se například v Olomouci pohybují až o 28 % níže než v Praze, v Brně a Ostravě je to dokonce až o 30 % níže. Výběr kancelářských prostor ve všech zmíněných městech je přitom bohatý a dávají firmám prostor pro další růst. Mzdy se v Olomouci pohybují v průměru o 29 % níže než v Praze, v Ostravě o 28 % a v Brně o 24 % níže.

 

Loajalita a zaměření

Velkou výhodou regionů je i větší dostatek lidských zdrojů. „Velkým zdrojem zaměstnanosti v oboru podnikových služeb jsou absolventi vysokých škol a dále pracovníci ze zahraničí, zejména ze zemí Evropské unie. I když je jich nejvíce v Praze, kde tvoří zhruba polovinu všech zaměstnanců oboru, i v Brně jich je již více než třetina. Popularitu v očích cizinců získávají i další města,“ říká Jonathan Appleton.

Zatímco v Brně, Ostravě a Olomouci je patrná silná orientace center na IT a kvalifikovanější služby, v menších městech ještě jako náplň převažuje zajišťování kancelářských služeb. I zde se však situace bude měnit, protože tyto procesy budou ve stále větší míře automatizovány. Zajímavé postavení si v posledních letech vydobyla Olomouc díky svým odborníkům z oblasti biotechnologie, biomedicíny a nanotechnologie. Brno má zase silné postavení v oblasti výzkumu a vývoje, ve srovnání s celorepublikovým průměrem v této oblasti působí o 10 procentních bodů více pracovníků. Obecně sektor podnikových služeb v Brně v uplynulých 3 letech vzrostl o 50 % a dnes se může pochlubit větší hustotou lidí zaměstnaných v podnikových službách (10 %) než Praha (8 %).

 

Účetní, IT specialista i datový analytik

Centra služeb v regionech dávají práci lidem mnoha specializací. Vedle tradičních pracovních pozic, ke kterým patří například účetní, finanční analytik, HR administrátor, expert na zákaznické služby, databázový specialista, programátor či profesionál v oblasti IT podpory, se objevují i pozice zcela nové, často založené na nových technologiích, které se v oboru nasazují. Z České republiky se zákazníkům z celého světa poskytují stále kvalifikovanější služby, ať už jde o datovou analytiku, projektový management, výzkum a vývoj či například robotizaci administrativních procesů. V oboru se proto snadno uplatní lidé s pokročilými technickými znalostmi, kritickým myšlením a zájmem učit se stále něco nového. Své místo zde však mají i ti, kdo mohou nabídnout měkké dovednosti a samozřejmě i dobrou znalost cizích jazyků.

 

Centra služeb se vydají i do menších měst

Podle prognózy asociace ABSL poroste sektor podnikových služeb i v příštích letech, přičemž faktory pro provoz těchto center mimo Prahu přetrvají nebo se ještě zvýrazní. Kromě firem z toho budou profitovat i lidé žijící v těchto městech. Navíc centra sdílených podnikových služeb stále více působí i v okolí „jádrových“ měst s vysokými školami. Vedle Liberce a Jablonce nad Nisou je to Stráž pod Ralskem, vedle Prahy Rakovník, Kladno či Mladá Boleslav, vedle Pardubic Chrudim. I tento trend bude patrně pokračovat, protože např. poptávka po kancelářských prostorách může zdražit nájmy vedle Prahy i v dalších velkých městech ČR.

V podnikových službách v ČR pracuje už 100 tisíc lidí, centra plánují další expanzi

Český sektor podnikových služeb vzrostl v roce 2018 o 12 %, v současnosti zaměstnává již 100 000 lidí a na českém HDP se podílí 6 %. Obor se tím stává jedním z nejvýznamnějších odvětví ekonomiky České republiky. Nejrychleji rostou služby v oblasti informačních technologií. Zaměstnanci působící v outsourcingu IT tvoří již 40 % všech zaměstnanců segmentu podnikových služeb. Údaje vyplývají z průzkumu asociace ABSL, která sdružuje poskytovatele sdílených podnikových služeb na českém trhu.

Počet center působících na českém trhu meziročně vzrostl o více než pětinu, aktuálně jich u nás funguje již 290. Protože poskytují služby zákazníkům z celého světa, hovoří se v nich celkem 32 jazyky a 35 % všech zaměstnanců oboru tvoří cizinci. V jednom centru pracuje průměrně 391 lidí, 57 center má ovšem ve svých řadách více než 500 pracovníků. Společnosti ze segmentu podnikových služeb nerostou jen počtem zaměstnanců, ale i z hlediska podporovaných procesů a zákazníků. Růst oboru totiž úzce souvisí i s digitální transformací podniků, jejíž nedílnou součástí je i centralizace procesů a jejich vyčlenění do specializovaných center podnikových služeb. Firmy se soustředí na jádro podnikání a efektivní provádění určitých činností převádějí do specializovaných útvarů nebo k outsourcingovým partnerům.

„Nejdůležitější skutečností, která z našeho letošního průzkumu vyplynula, je rostoucí vyspělost center, která jim umožňuje soustředit se na služby s vyšší přidanou hodnotou. Celkem 83 % center vloni zvýšilo kvalitu poskytovaných procesů, ať už s ohledem na vyšší efektivitu či lepší zákaznickou zkušenost,“ říká Jonathan Appleton, ředitel ABSL, a dodává: „Centra se také pomalu odklánějí od ryze transakčních činností, k nimž patří například jednoduché účtování faktur, které je možné automatizovat anebo realizovat v levnějších destinacích, neboť nevyžadují žádné pokročilé znalosti či schopnost hovořit cizími jazyky. Naopak se zaměřují na odborné služby, jako je například projektový management, služby týkající se zavádění automatizace či optimalizace podnikových procesů, výzkum či vývoj. Již 15 % center v ČR dnes provádí více operací založených na znalostech než operací transakčních.“

 

4000 robotizovaných pracovních míst: Vize 2025 se stává realitou

Hlavním motorem růstu oboru je masivní adopce moderních technologií, zejména robotické automatizace, technologií strojového učení a umělé inteligence. „ABSL ve Vizi 2025 předpověděla, že technologie v oboru podnikových služeb způsobí do roku 2025 doslova revoluci. Změní poskytované služby, přispějí k zániku celé řady původních profesí, a naopak ke vzniku profesí nových, vyžadujících jiné vzdělání a schopnosti. Aktuální výsledky ukazují, že tato prognóza se začíná naplňovat již nyní,“ říká Jonathan Appleton.

Softwaroví roboti již v oboru podnikových služeb odvádějí práci 4 000 zaměstnanců na plný úvazek, což odpovídá 4 % celkové pracovní síly českých center a ve srovnání s loňským rokem představuje téměř dvojnásobek. Dvojnásobný růst lze očekávat i v příštím roce. Dnes v jednom centru v průměru funguje 14 „robotů“, přičemž automatizováno je v průměru 29 % procesů zpracovávaných v centrech služeb. Programování a nasazování robotické automatizace se v oboru věnuje 1200 expertů. Kromě robotické automatizace procesů (72 % center) organizace nasazují i nástroje spadající do kategorie umělé inteligence. Dnes umělou inteligenci využívá již 12 % center na 18 % svých procesů, dalších 14 % je ve fázi testování. V následujícím období však centra plánují ještě masivnější adopci těchto technologií. Pouze 19 % center zatím neplánuje využívat žádnou z těchto technologií.

Nejrychleji postupuje automatizace v oblasti finančních operací, následují lidské zdroje, zákaznické služby a IT služby. V důsledku těchto inovací se mění i hlavní náplň práce zaměstnanců. Nejfrekventovanější pozice poprvé neslouží pro realizaci klasických služeb (SSC, Shared Service Center), namísto toho roste podíl pozic v IT, ve výzkumu a vývoji. V tuto chvíli 40 % zaměstnanců oboru pracuje v outsourcingu IT, 37 % v SSC, 14 % ve výzkumu a vývoji a 9 % v BPO (Business Process Outsourcing, outsourcing podnikových procesů).

 

Situace v ČR je jako celek příznivá

Úspěch sektoru podnikových služeb je umožněn tím, že Česká republika má jako celek dobrou pověst jak v očích investorů, kteří v ČR otvírají nová nebo rozšiřují stávající centra podnikových služeb, tak i potenciálních zaměstnanců ze zahraničí, jejichž důležitost v souvislosti s velmi nízkou nezaměstnaností v ČR roste. V českých centrech podnikových služeb je tak dnes zaměstnáno již více než 35 000 zahraničních odborníků (tedy 35 % všech zaměstnanců), 81 % z nich přišlo do ČR z členských zemí EU. Čtvrtina center podnikových služeb zaměstnává dokonce více cizinců než občanů ČR.

„Nábor talentů je v našem oboru komplikován nejen tíživou situací na českém trhu práce, ale i rostoucími požadavky na zaměstnance. Vedle expertních znalostí musí pracovníci v našem segmentu hovořit cizími jazyky, které jsou často i velmi neobvyklé. I z toho důvodu se v roce 2018 protáhla doba na získání zaměstnance meziročně o 1 týden, na 8,1 týdne,“ komentuje Jonathan Appleton s tím, že velkou výhodu by v této otázce mohla přinést chystaná novela zákona o pobytu cizinců, neboť by umožnila snazší nábor vysoce vzdělaných expertů ze zemí mimo EU, a tím pomohla českým centrům zůstat konkurenceschopnými a dále expandovat. V příštích dvou letech plánuje 72 % center rozšířit nabídku svých služeb a pokusit se získat nové klienty, 82 % center chce rozšiřovat své služby pro stávající klienty.

 

Nové pozice, nové dovednosti

Rostoucí orientace oboru na IT stejně jako automatizační projekty napříč centry způsobily zvýšenou poptávku po IT specialistech a odbornících nového typu. V tuto chvíli jde nejčastěji o specialisty na RPA či AI, do budoucna však budou mezi nejžádanější pozice patřit datoví vědci a analytici, experti na digitální transformaci, správci sociálních médií a digitálního obsahu a specialisté na zákaznickou zkušenost (návrháři, testeři, manažeři…). Podle loňské studie Future of Jobs, kterou vydalo World Economic Forum, bude z tohoto důvodu do roku 2022 potřebovat 54 % zaměstnanců center podnikových služeb získat v podstatné míře nové vědomosti a schopnosti. Společnosti se proto budou muset ještě více zaměřit na rozvoj znalostí a dovedností svých zaměstnanců.

 

Vzdělávání prioritou

Nutnost investic do vzdělávání si uvědomují i česká centra podnikových služeb, 60 % z nich dnes u svých zaměstnanců vnímá nedostatek dovedností v oblasti technologií souvisejících s automatizací. „Firmy z oboru podnikových služeb proto intenzivně spolupracují s univerzitami a zároveň investují do firemního vzdělávání. V průměru poskytují svým lidem školení v rozsahu 43 hodin ročně, což je podle posledních údajů ČSÚ téměř čtyřnásobek celorepublikového průměru,“ vysvětluje Jonathan Appleton. V rámci firemního vzdělávání se firmy zaměřují také na obor, ve kterém zaměstnanci působí (například vzdělávání ACCA, CIMA či CFA pro obor financí, nebo CISA, ITIL pro obor IT), ale i na jazykové kurzy, analytické myšlení, komunikační dovednosti, time management, projektový management a leadership. Těm se věnuje i nově uvedený vzdělávací program ABSL Fusion, který je zaměřený na rozvoj vrcholových manažerů center podnikových služeb.

Strategickými partnery ABSL se staly společnosti Deloitte, D-ploy, Hackett Group a JLL

Asociace ABSL podepsala smlouvu o spolupráci se strategickými partnery pro období 2019-2020. Cílem partnerství se společnostmi Deloitte, D-ploy, Hackett Group a JLL je další rozvoj sektoru podnikových služeb v České republice a podpora všech členů ABSL stejně jako nových investorů přicházejících na českých trh. JLL bude v tomto duchu poskytovat poradenství v oblasti analýzy kancelářského trhu, vyhledávání kancelářských prostor a návrhu inspirativního pracovního prostředí, Hackett Group na poli profesionálního rozvoje, vzdělávání a certifikačních služeb pro experty z oboru podnikových služeb, a to prostřednictvím nabídky Hackett Institute, D-ploy v oblasti budování efektivního IT prostředí a outsourcingu IT služeb a Deloitte v otázkách daňových, legislativních, procesních a technologických.

Sektor podnikových služeb v České republice za svou relativně krátkou historii dospěl. Už v něm nejde o zpracovávání jednoduchých procesů typu účtování faktur, ale o vysoce kvalifikovanou práci, ať už v oblasti IT, výzkumu a vývoje, logistiky, marketingu, HR či financí. Centra působící v České republice intenzivně pracují na optimalizaci procesů, zkvalitňování služeb a adopci moderních technologií, které přináší vyšší efektivitu a lepší zákaznickou zkušenost. Díky tomu mohou centra rozšiřovat svůj záběr, což přináší potřebu rostoucího počtu talentovaných a kvalifikovaných pracovníků, kterým musí být schopni nabídnout prémiové pracovní prostředí, kvalitní firemní vzdělávání a top vybavení. „Ve všech těchto otázkách se snažíme podpořit jak společnosti, které v našem segmentu podnikají, tak i firmy, které o založení centra služeb v ČR teprve uvažují,“ uvedl Jonathan Appleton, ředitel ABSL, a dodal: „Naši strategičtí partneři nám umožní tuto podporu vykonávat na špičkové úrovni a v souladu s naší Vizí 2025, která definuje směr dalšího rozvoje našeho oboru. Jsme přesvědčeni o tom, že podnikové služby jsou oborem budoucnosti a již v dohledné době budou představovat nejdůležitější pilíř české ekonomiky.“

V letech 2019/2020 ABSL naváže na svou dřívější úspěšnou spolupráci s partnery Deloitte a JLL a nově rozvine aktivity se společnostmi D-ploy a Hackett Group.

Na poli realitního poradenství bude i v nadcházejícím období pokračovat spolupráce se společností JLL. „Máme radost, že i v následujícím období můžeme ve spolupráci s ABSL a jejími členy pracovat na průzkumu potřeb zaměstnanců sektoru podnikových služeb a vytváření inovativního pracovního prostředí. Jsme přesvědčeni o tom, že správně navržená kancelář může nejen výrazně pomoci v boji o talentované zaměstnance, ale dokáže podpořit také efektivitu firemních procesů,“ uvedl Petr Kareš, vedoucí oddělení zastupování nájemců v JLL.

Spolupráce se společností Deloitte se bude i nadále týkat zejména optimalizace firemních procesů a zavádění automatizace pomocí robotů. Velký přínos pro společnosti z oblasti podnikových služeb však představuje i poradenství v oblasti lidských zdrojů. „Obor podnikových služeb zdaje a jde do hloubky. Potřebuje proto kvalitní experty a my dokážeme s pomocí našich řešení z oblasti HR analytiky poradit, jak je získat, rozvíjet a udržet. Centra však budeme i nadále podporovat také v otázkách daňových, právních a procesních,“ říká Milan Kulhánek, partner v oddělení poradenských služeb v Deloitte.

Novým strategickým partnerem se pro nadcházejí období stala společnost Hackett Group, která může zásadním způsobem přispět k rozvoji lidských zdrojů působících v oboru podnikových služeb. I když Česká republika disponuje velkým množstvím vysoce vzdělaných pracovníků, panuje na trhu práce silná konkurence. „Prostřednictvím našich vzdělávacích programů mohou společnosti svým lidem nabídnout kvalitní profesní rozvoj a s tím spojený kariérní postup a zároveň si zajistit jejich loajalitu, eliminovat fluktuaci a růst,“ říká Ben Hartfield, senior ředitel, Hackett Group, a dodává: „Naše vzdělávací programy dokáží pomoci firmám z oboru podnikových služeb zlepšit efektivitu a vybavit pracovníky dovednostmi a schopnostmi, které potřebují, aby byli úspěšnější a zvládli čelit výzvám, které přináší digitální transformace.“

Obor výraznou měrou ovlivňují i moderní technologie. Novým partnerem ABSL se proto stala i společnost D-ploy, která dokáže pomoci se strategickým plánováním IT a poradit, jak využít potenciál informačních technologií k dosažení efektivity nákladů, škálovatelnosti a udržitelnosti. „Máme zkušenosti z celé řady úspěšných outsourcingových a nearshoringových projektů, které našim zákazníkům umožnily soustředit se na své hlavní podnikání a zároveň využívat výhod správné nabídky IT, aniž by museli nést břemeno budování nebo údržby interních IT oddělení. Tyto zkušenosti chceme zúročit ve spolupráci s ABSL a jejími členy,“ uvedl Lukáš Kaňka, výkonný ředitel společnosti D-ploy.

Silná značka znásobí ohlas na personální inzerci

Silná a veřejností kladně přijímaná značka dokáže firmě uspořit náklady na personální reklamu, zdvojnásobit ohlas na inzerované pozice, a dle průzkumu agentury Randstad dokonce i uspořit výdaje na mzdy. Česká centra podnikových služeb proto dle oborové asociace ABSL investují do budování značky zaměstnavatele nemalé úsilí. Potřebují totiž ročně přilákat zhruba 10 000 kvalifikovaných a jazykově vybavených pracovníků, což komplikuje nízká nezaměstnanost a s ní související růst průměrné délky náboru zaměstnance. Inspirací pro celý trh může být například nedávno oceněný projekt společnosti Atlas Copco.

„S klesající nezaměstnaností rostou nejen náklady na nábor zaměstnanců, ale i doba jejich namlouvání. Oproti roku 2016 se v průměru prodloužila dokonce o více než týden. Pracovníka bez znalosti cizího jazyka lze například získat za 4,4 týdny, pracovníka se znalostí angličtiny ovšem již 6,7 týdnů a v případě zaměstnance, který hovoří neevropským jazykem, trvá nábor průměrně 8,6 týdne. Firmy z našeho sektoru se přesvědčily, že pokud investují do značky zaměstnavatele, vrátí se jim to v podobě rychlejšího obsazení otevřených pozic,“ uvádí Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která v ČR sdružuje firmy z oboru podnikových služeb. Budování značky zaměstnavatele navíc přispívá i k udržení a větší angažovanosti stávajících zaměstnanců a snížení nákladů na personální inzerci, a to o desítky procent. Podle studie agentury Randstad mají firmy se špatnou pověstí také až o 10 % vyšší náklady na zaměstnance, než jejich konkurenti se silnou značkou a pozitivní reputací, polovina uchazečů o práci totiž tvrdí, že by nepracovali pro firmy se špatnou pověstí, a to i kdyby dostávali vyšší plat.

 

„Investice do značky zaměstnavatele se stávají doslova nutností. Kdo na své dobré pověsti aktivně nepracuje a nebuduje přátelskou firemní kulturu, ten nejenže nesežene zaměstnance, ale zároveň mu porostou náklady. A to jak v oblasti náboru, tak i mezd,“ okomentuje situaci Jonathan Appleton. S tímto názorem souhlasí již většina českých firem. Dle průzkumu se dokonce 80 % vedoucích pracovníků shoduje na tom, že značka zaměstnavatele zásadně ovlivňuje jejich schopnost přijmout talentované pracovníky. Dobrým příkladem v tomto ohledu může být projekt společnosti Atlas Copco, která využila změnu svého názvu k posílení své značky zaměstnavatele. Výsledkem bylo výrazné snížení nákladů na personální inzerci. Většina nových nástupů za uplynulý rok byla totiž zajištěna na základě osobního doporučení stávajících spokojených zaměstnanců.

 

Diamant za rebrandingovou kampaň Atlas Copco Services

Za svou rebrandingovou kampaň a její vliv na vnímání značky Atlas Copco Services na pracovním trhu získala tato společnost ocenění ABSL Diamonds v kategorii Employer Branding. V souvislosti se změnou jména z Edwards Services na Atlas Copco Services zrealizovalo tohle brněnské centrum podnikových služeb celou řadu aktivit pro stávající i potenciální zaměstnance, partnery i místní komunity. Hlavním motivem celé kampaně bylo heslo First in Mind – First in Choice (první na mysli – první ve výběru). „Kromě velké společenské akce na oslavu změny názvu a pravidelných sportovních, volnočasových a vzdělávacích aktivit pro zaměstnance jsme se zaměřili i na budování povědomí o naší značce mezi studenty a potenciálními zaměstnanci, a to například formou školních prezentací experimentů s vakuem, účastí na veletrzích práce, soutěží o nejlepší diplomovou práci či spoluprací s místními komunitami,“ říká Roman Pavloušek, ředitel finančního centra Atlas Copco. Rebrandigové aktivity Atlas Copco nezůstaly bez pozitivní odezvy médií i followerů sociálních sítí, dle Romana Pavlouška se však největší efekt dostavil v oblasti náboru: „Většina uchazečů o práci v našem centru se v uplynulém roce rekrutovala na základě doporučení od současných zaměstnanců. To je pro nás znamení, že jsou u nás spokojení a svou spokojenost šíří dál.“