Kvantové hrozby ohrožují finance. Škody mohou dosáhnout bilionů
Společnost Fortinet varuje před byznysovými dopady kvantových útoků, které mohou způsobit škody v řádu bilionů dolarů. Rok 2026 byl proto vyhlášen Rokem kvantové bezpečnosti a firmy by měly začít s...
Společnost Fortinet varuje před byznysovými dopady kvantových útoků, které mohou způsobit škody v řádu bilionů dolarů. Rok 2026 byl proto vyhlášen Rokem kvantové bezpečnosti a firmy by měly začít s přípravou bez odkladu.
Podle varování společnosti Fortinet by případný kvantový útok mohl útočníkům umožnit padělat digitální podpisy a získat neoprávněný přístup k historickým finančním datům. Oborové analýzy odhadují, že ekonomické škody rozsáhlého útoku s využitím kvantové technologie, který by cílil na kritickou finanční infrastrukturu, by se mohly vyšplhat až na biliony dolarů. Riziko přitom není pouhou technickou hrozbou vzdálené budoucnosti. Rok 2026 byl oborovým sdružením oficiálně vyhlášen Rokem kvantové bezpečnosti. V rámci souvisejících akcí, do nichž se zapojili také vysoce postavení představitelé americké agentury FBI, NIST nebo CISA, byla zdůrazněna naléhavost tohoto tématu pro firmy napříč všemi odvětvími. Fortinet upozorňuje, že organizace, které s přípravou na nastupující kvantovou éru otálejí, riskují nejen únik citlivých dat, ale také přísné regulatorní sankce a závažné poškození vlastní reputace.
Kvantové útoky představují přímé obchodní riziko, nikoli pouze izolovaný technický problém. Pokročilé kvantové počítače totiž dokážou bezpečně prolomit tradiční kryptografické algoritmy. To útočníkům umožní dešifrovat citlivé informace a zásadně narušit důvěryhodnost celých stávajících bezpečnostních modelů. Mezi hlavní dopady pro byznys patří vedle úniků dat a finančních ztrát také provozní výpadky a ohrožení duševního vlastnictví. Jde tedy o rizika, která zasahují přímo do jádra fungování každé firmy, namísto toho, aby se týkala výhradně interního IT oddělení.
Únik dat zapříčiněný kvantovým útokem neznamená pouze nutnost čelit regulatorním pokutám, ale způsobuje také velkou reputační a finanční škodu spojenou se ztrátou důvěry zákazníků. Většina firemních procesů, od dodavatelských řetězců přes finance až po oddělení lidských zdrojů, totiž závisí na kryptografickém zabezpečení. Narušená šifrovací infrastruktura tak může vést k rozsáhlému selhání systémů, podvodům a závažným provozním výpadkům, varuje Ondřej Šťáhlavský, regionální senior ředitel společnosti Fortinet pro střední a východní Evropu.
V ohrožení jsou rovněž patenty, obchodní tajemství a proprietární výzkum. Pokud útočníci úspěšně dešifrují duševní vlastnictví firmy, hrozí jí okamžitá ztráta konkurenční výhody spolu s obrovskými finančními ztrátami a celkovým oslabením inovační kapacity. Nejvyšší expozici vůči těmto hrozbám mají podle závěrů společnosti Fortinet zejména finanční instituce. Banky a platební systémy se spoléhají na pokročilé šifrování k ochraně transakcí a klientských záznamů, což z finančních institucí činí jedno z odvětví s vůbec nejvyšší expozicí vůči kvantovým hrozbám, doplňuje Ondřej Šťáhlavský, regionální senior ředitel společnosti Fortinet pro střední a východní Evropu.
Společnost Fortinet proto organizacím důrazně doporučuje řešit kvantová rizika jako strategickou obchodní prioritu, nikoli pouze jako běžný technický projekt IT oddělení. Samotný přechod na post-kvantovou kryptografii zabere řadu let, a proto je naprosto nutné začít s nezbytnou přípravou výrazně dříve, než se kvantové útoky stanou pevnou součástí každodenní reality. Odkládání této klíčové změny dramaticky zvyšuje riziko, že data zachycená a uložená již dnes bude možné v budoucnu bez problému dešifrovat.
Organizace by měly začít budovat kvantovou odolnost už nyní prostřednictvím několika osvědčených technologických přístupů, které je nutné integrovat přímo do stávající síťové infrastruktury. Jedná se o nasazení post-kvantové kryptografie s algoritmy schválenými organizací NIST pro spolehlivou ochranu dlouhodobě citlivých dat, využití metody Quantum Key Distribution pro naprosto bezpečnou výměnu kryptografických klíčů s možností okamžité detekce jakéhokoli odposlechu, zavádění takzvaného algorithm stackingu neboli vrstvení více nezávislých kryptografických algoritmů pro dosažení vyšší celkové odolnosti a konečně také provoz v hybridním režimu, který chytře kombinuje klasickou tradiční kryptografii s moderními post-kvantovými metodami a umožňuje tak firmám zcela plynulý přechod.