Na jižní Moravě chybí stále nejvíce pracovníků do výroby a IT specialistů

Růst mezd i počet volných pracovních pozic na jižní Moravě začíná zpomalovat. Největší hlad je po dělnících a IT expertech, naopak v sektoru sdílených služeb došlo ke stabilizaci. Firmy z Brna a okolí intenzivně hledají pracovníky v zahraničí a obyvatelé z pohraničí stále častěji vyráží za prací do sousedního Rakouska. Vyplývá to z výsledků rozsáhlého průzkumu mezd, který provedla personální agentura Grafton Recruitment. Materiál poskytuje přehledné porovnání finančního ohodnocení u 8 segmentů ve 13 regionech České republiky.

Mzdy v celé republice stále rostou, meziročně o 7-8 %, růst ovšem začíná zpomalovat. Nejvíce si letos polepšili pracovníci na nejnižších pozicích, a to bez ohledu na obor, ve kterém jsou zaměstnáni. Stejně jako v téměř všech oblastech ČR je i na jižní Moravě nejvíce volných pracovních míst ve výrobě a v IT. I když se v některých podnicích objevují případy zavádění průmyslové automatizace, které by měly potřebu lidské práce alespoň částečně redukovat, firmy na Brněnsku stále poptávají stovky pracovníků na dělnické pozice. Podobně velký hlad je i po IT expertech, kteří jsou díky postupující digitalizaci ekonomiky poptáváni nejen do IT firem, ale napříč celým zaměstnavatelským spektrem včetně státní správy. „Stále častěji se objevuje i poptávka po kvalifikovaných pracovnících v úzce specializovaných oborech, jako je tiskařství a sklářství. V obou uvedených případech je prakticky vyloučeno naplnit i jednotkový počet pracovníků z lokálního trhu,“ říká Kateřina Tkadlecová, vedoucí brněnské pobočky Grafton Recruitment.

Nedostatek pracovníků v regionu výrazně zvyšuje zájem firem o zaměstnávání cizinců. „Za poslední 3 roky vnímáme velkou změnu v přístupu zaměstnavatelů. Uvědomují si, že ani změna ekonomického cyklu nevyřeší jejich personální potřeby a spoléhat se na kandidáty z lokálního trhu není možné. Stejně jako v dřívějších letech výrobní firmy preferují pracovníky z Ukrajiny, Srbska a Běloruska, zájem ale roste i o pracovníky ze zemí bývalého Sovětského svazu, jejichž požadavky a očekávání jsou aktuálně nižší,“ komentuje Kateřina Tkadlecová. Cizinci se hojně nabírají i v oboru IT a sdílených podnikových služeb. Místní pracovníci naopak začali častěji dojíždět za prací za hranice.

Nejvyšší mzdy v Jihomoravském kraji dosahují podle analýzy Grafton Recruitment až 220 tisíc měsíčně (ředitel výrobního závodu nebo ředitel IT), nejnižší pak operátoři výroby, lakýrníci či prodavačky. Zatímco pro jiné regiony ČR jsou ve srovnání s Prahou charakteristické výrazné mzdové rozdíly, Brno podmínkami hlavní město u většiny pozic dohání. Výše mezd je přitom vždy uváděna jako měsíční hrubá mzda včetně bonusů a variabilních složek.              

V IT sektoru si na jižní Moravě nejvíce vydělají ředitelé IT (100-180 tisíc měsíčně) a ředitelé softwarového vývoje (100-130 tisíc), nejméně specialisté technické podpory 1.stupně (30-40 tisíc). V oblasti výroby jsou nejlépe placeni vedoucí závodu (100-180 tisíc) a techničtí ředitelé (80-120 tisíc), naopak nejméně výrobní dělníci (18-28 tisíc) a lakýrníci (22-30 tisíc). V logistice bere nejvíce ředitel logistiky a nákupu (80-130 tisíc), na 100 tisíc dosáhne i manažer nákupu či manažer logistiky. Nejméně si v tomto oboru v Jihomoravském kraji vydělá skladník (25-32 tisíc) a řidič VZV (25-35 tisíc). Ve finančních službách mají nejvyšší mzdy finanční ředitelé (100-200 tisíc) a nejnižší mzdový účetní (26-40 tisíc). V obchodě berou nejvíce výkonní ředitelé (100-220 tisíc), obchodní ředitelé (80-150 tisíc), naopak nejméně prodavači (18-25 tisíc). V administrativě mají nejvyšší výdělky HR ředitelé (90-160 tisíc), HR manažeři (65-120 tisíc), advokáti (60-95 tisíc) a podnikoví právníci (40-70 tisíc), nejnižší recepční bez praxe (20-28 tisíc). V jihomoravském zdravotnictví a farmacii má ze sledovaných pozic nejvyšší mzdu manažer klinických studií (70-140 tisíc), nejméně si vydělá zdravotní sestra (25-35 tisíc).