Podnikové služby přilákaly pracovníky z jiných oborů, pomoci mohou s rostoucí nezaměstnaností „covidové“ generace
V souvislosti s přesuny a změnami na pracovním trhu, které vyvolala pandemie koronaviru, skokově vzrostl zájem o práci v podnikových službách. O volné pozice se v uplynulých měsících ucházeli mimo jiné i jazykově vybavení kandidáti, kteří byli dříve zaměstnaní v turistickém ruchu, hoteliérství, vzdělávání, a dokonce i ve zdravotnictví. Vyplývá to z informací center podnikových služeb sdružených v asociaci ABSL.
Dle průzkumu personální agentury Randstad řadí Češi podnikové služby již několik let k nejatraktivnějším oborům na trhu. S rozšiřujícím záběrem center do něj běžně přechází pracovníci z jiných oborů, nejčastěji z financí, IT, marketingu či personalistiky. Pandemie řady zájemců o kariéru v podnikových službách ještě rozšířila, zejména o jazykově vybavené pracovníky turistického ruchu, kteří vlivem koronavirové krize přišli o práci. „Do center se hlásí i rostoucí počet jazykových lektorů, a dokonce i zdravotních sester, které jsou oblíbené zejména v zákaznických službách, jsou totiž trpělivé a již od počátku zvládají klientskou péči na nejvyšší úrovni,“ komentuje Jonathan Appleton, ředitel ABSL.
Centra podnikových služeb fungovala hladce i v době nouzového stavu a karantény, větší polovině z nich dokonce pandemie přinesla nové obchodní příležitosti. Některá centra přebírala procesy od svých sesterských organizací v Asii, kde infrastruktura neumožnila převést všechny lidi na práci z domu a muselo dojít k dočasnému útlumu provozu, jiná zase rozšířila svou regionální působnost anebo začala poskytovat nové služby, například IT podporu zaměstnanců pracujících z domova, konsolidaci dat, digitalizační projekty či zavádění robotické automatizace. „Od začátku pandemie v našem oboru klesla i fluktuace, zaměstnanci si váží stability, kterou nabízíme. Velmi dobrou možnost uplatnění přitom kvůli rozvoji sektoru podnikových služeb mají i noví uchazeči. Oproti jiným oborům předpokládáme také letos růst počtu zaměstnanců, a to až o 10000,“ říká Jonathan Appleton s tím, že vzniká řada nových míst zejména v zákaznických službách, hledají se však i experti na IT a účetnictví se znalostí jazyků.
Změna oboru není mezi českými zaměstnanci ničím neobvyklým, dle průzkumu personální agentury Grafton Recruitment změnilo během svého profesního života pracovní obor 75 % lidí. Čtvrtina přitom ani nezačala pracovat v oboru, který studovala. Největší chuť měnit obor mají mladí lidé do 35 let, což plně odpovídá nejtypičtějšímu věku zaměstnanců v podnikových službách. Přes 60 % zde tvoří mileniálové a prosazovat se začíná již i nejmladší generace Z. „Právě mladá generace je koronavirovou krizí asi nejpostiženější, v rámci celé Evropy roste nezaměstnanost nejrychleji ve věkové skupině pod 25 let. Náš sektor tedy může sehrát důležitou roli v zaměstnávání této covidové generace, jak ji často dnes ekonomové nazývají,“ říká na závěr Jonathan Appleton. Před vypuknutím pandemie měla Česká republika s necelými 5 % nejnižší nezaměstnanost v této věkové skupině v Evropě, hned v květnu však počet mladých bez práce stoupl o více než polovinu.