Pracovní model důležitým aspektem při zvažování pracovní nabídky

Hybridní model práce se stal standardem již v 92 % kancelářských firem. Ne každá organizace však na tento model přechází bez problémů a existuje značný rozpor mezi preferencemi zaměstnavatelů a očekáváním zaměstnanců. Zatímco tři čtvrtiny zaměstnavatelů jsou s ním spokojeny a považují ho za optimální, zaměstnanci mají často jiný názor. Chtějí více flexibility, která se pro ně dokonce stává stále důležitějším aspektem při rozhodování o přijetí pracovní nabídky. Vyplývá to z průzkumu „Hybrid and Beyond 2023“, který zveřejnila společnost Colliers, přední poskytovatel diverzifikovaných profesionálních služeb v oblasti komerčních nemovitostí a investic, prodejem objektu.

Průzkum potvrdil, že hybridní práce se v kancelářských oborech, k nimž v prvé řadě patří podnikové služby, IT či finanční sektor, stala novou normou. Plných 73 % respondentů v rámci něj tvrdí, že jejich organizace považují aktuálně zavedený model práce za optimální řešení. I když jde meziročně o nárůst o 18 procentních bodů, řada organizací se snaží přijímat různá opatření, která mají zaměstnance přimět k návratu do kanceláře. Z dat průzkumu ovšem vyplývá, že se nejedná o jednoduchý proces. Mezi společnostmi snažícími se povzbudit zaměstnance k návratu do kanceláří roste množství těch, které se setkávají s neochotou zaměstnanců; tento podíl se meziročně zvýšil z 66 % na 79 %.

„Hybridní model práce se pro zaměstnance stal pevnou součástí jejich každodenního života. Organizace by se proto měly zaměřit spíše na přizpůsobení svých aktivit než na snahu o návrat k tradičním řešením,“ uvádí Jana Vlková, ředitelka oddělení Office Agency a Workplace Advisory ve společnosti Colliers, a dodává: „Bez ohledu na to, zda zaměstnanci pracují na dálku jeden, tři nebo dokonce pět dnů v týdnu, firmy musí změnit způsob fungování a přizpůsobit jej nové realitě. Jinak riskují ztrátu zájmu ze strany zaměstnanců i uchazečů o práci. Z našich dat totiž vyplývá, že na pracovní inzeráty organizací s hybridním pracovním modelem a flexibilitou reaguje až 7krát více uchazečů než na inzeráty nabízející práci z firemní kanceláře.“

Výhody a nevýhody

Data průzkumu zároveň ukazují, že za posledních 12 měsíců se výrazně zlepšilo hodnocení toho, jaký má práce na dálku dopad na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem zaměstnanců. Většina dotázaných organizací (65 %) odhaduje, že práce na dálku má v tomto ohledu velmi pozitivní nebo pozitivní vliv. Meziročně se také výrazně zvýšilo zapojení zaměstnanců do týmových aktivit, ať už pracovních, tak i společenských (ze 46 % na 64 %, resp. z 29 % na 46 %). Výsledky studie ale současně ukazují, že práce z domova má i své nevýhody. Celých 70 % respondentů označilo jako jeden z negativních důsledků práce na dálku snížení pocitu sounáležitosti zaměstnanců s týmem. Zhoršení toku informací uvnitř týmů a mezi nimi na provozní úrovni zaznamenalo 52 % respondentů a 48 % uvedlo, že práce na dálku negativně ovlivňuje spolupráci ve firmě.

Mapování a diagnostika

„Aby firmy dokázaly lépe identifikovat problémy a výzvy svého hybridního modelu práce a mohly na ně včas a účelně reagovat, mohou využít náš nový nástroj, který jsme nazvali hybridní barometr,“ vysvětluje Jana Vlková s tím, že tento nástroj umožňuje rychle shromáždit nejdůležitější informace týkající se klíčových aspektů fungování distribuovaných týmů, jako je například výměna informací, pocity jednoty týmu a koordinace činností. Díky tomu pak mohou organizace rychle identifikovat potenciální rizika a zjistit, které týmy se s hybridním modelem práce vyrovnávají efektivně a které naopak potřebují další podporu.

Vzdělávání součástí

Model hybridní práce představuje pro management společností výzvu nejen kvůli nutnosti přizpůsobení logistiky práce a používaných nástrojů a technologií, ale také v souvislosti se zaváděním efektivních metod řízení a rozvojem klíčových manažerských dovedností. Vedle četných výhod flexibility je třeba vzít v úvahu i možné důsledky, jako je ztráta pocitu sounáležitosti, překážky v komunikaci a riziko vyhoření. „Tomu všemu musí umět moderní lídr zabránit. Měl by zapojit zaměstnance do dialogu, sledovat ukazatele rizik a být připraven provádět rychlé změny v reakci na zjištěné problémy. V éře závratného tempa změn pracovních modelů je klíčem k úspěchu schopnost rozpoznat trendy a přizpůsobit se jim,“ říká na závěr Jana Vlková s tím, že témata budou detailně probírána i na expertní konferenci ABSL, která probíhá 1.-2. listopadu v Brně.