Průzkum Sophos: Češi mají důvěru v Cyber Threat Intelligence bank, chybí edukace na pracovišti

Přestože většina Čechů uvádí, že používá základní opatření pro zajištění své online bezpečnosti, podrobná zjištění průzkumu společnosti Sophos odhalují znepokojivé nedostatky v každodenních postupech kybernetické hygieny. Pouze 30 % Čechů ověřuje důvěryhodnost odesílatele SMS nebo e-mailových zpráv a jen 38 % respondentů průběžně sleduje informace o aktuálních kybernetických hrozbách. Průzkum upozorňuje i na nízkou oblibu správců hesel mezi uživateli, u nás je používá jen 37 % uživatelů internetu.

Nejčastější opatření kybernetické hygieny

Nejčastěji používanou metodou online ochrany mezi českými uživateli internetu jsou antivirové programy (60 %) a vícefaktorové ověřování (47 %). Další oblíbenou praktikou jsou silná hesla většinou používaná v kombinaci se speciálním programem, která používá 37 % uživatelů, a telefon z neznámého čísla nikdy nezvedne každý pátý. Naopak nejméně uživatelů se v rámci své ochrany vyhýbá veřejným WI-FI sítím (16 %) nebo používá virtuální privátní síť VPN (14 %). Pro svou online ochranu nedělají nic 4 % českých uživatelů internetu.

„Oblíbenost používání silných hesel je pozitivním znamením, ale vzhledem k subjektivní povaze síly hesla je vhodné připomenout, že bezpečná hesla by měla obsahovat alespoň 12 znaků, včetně velkých a malých písmen, číslic a speciálních znaků. Pozoruhodné je, že méně než polovina českých respondentů používá vícefaktorové ověřování. Tato metoda výrazně zvyšuje online bezpečnost a ztěžuje kyberzločincům přístup ke zdrojům uživatelů,“ vysvětluje Chester Wisniewski, technologický ředitel společnosti Sophos.

Zdroje informací o kybernetických hrozbách: nedostatek edukace na pracovišti Čeští uživatelé internetu se o online hrozbách nejčastěji dozvídají z komunikace bank, úřadů a dalších institucí (57 %) a tradičních médií, jako je rádio, televize a zpravodajské portály (51 %). Informace na sociálních sítích vyhledává 43 % uživatelů a významnou roli hrají také rodina a přátelé, které jako zdroj uvádí 36 % respondentů.

„Výsledky průzkumu ukazují, že důvěra ve spolehlivé informační zdroje, jako jsou finanční instituce a tradiční média, zůstává vysoká. Alarmující je však nízký podíl zaměstnanců, kteří získávají znalosti o kybernetické bezpečnosti prostřednictvím školení na pracovišti – pouhých 20 % profesně aktivních respondentů. Tuto mezeru musí zaměstnavatelé urychleně řešit. Vzdělávání zaměstnanců v oblasti digitálních hrozeb je základem bezpečnostní strategie každé organizace, zejména těch, které ukládají svá data online. Soukromé společnosti i veřejné instituce musí na tuto oblast klást větší důraz,“ upozorňuje Chester Wisniewski.

Bezpečnostní rizika internetu věcí

Čeští uživatelé internetu chrání především chytré telefony (74 %) a osobní počítače (66 %). Mnohem menší pozornost věnují tabletům (22 %) a dalším zařízením připojeným k internetu, jako jsou chytré televizory a žárovky (11 %), chytré hodinky (10 %) nebo herní konzole (5 %). Zcela minimální pozornost věnují zabezpečení automobilu (4 %) a chytrým náramkům a prstenům (3 %). Vůbec žádná bezpečnostní opatření uvedených zařízení neřeší 8 % jejich uživatelů.

„Je povzbudivé, že Češi berou ochranu počítačů i chytrých telefonů vážně. To je důležité zejména proto, že mobilní telefony se v posledním desetiletí staly klíčovými nástroji pro online bankovnictví a nakupování. Pozornost si ale zaslouží i rostoucí počet dalších zařízení připojených k internetu v domácnostech. Televizory, set-top boxy nebo ovládací panely chytrých domácností – pokud zůstanou nezabezpečené, mohou se stát vstupní branou pro kyberzločince. Pravidelná aktualizace softwaru všech zařízení chytré domácnosti a jejich specializovaných aplikací je zcela zásadní pro zajištění bezpečnosti,“ zdůrazňuje Chester Wisniewski.

Průzkum společnosti Sophos ukazuje, že ačkoli jsou si Češi vědomi online hrozeb, existuje prostor pro zlepšení v oblastech, jako je častější používání vícefaktorové autentizace, pravidelné sledování aktuálních informací z oblasti kybernetické bezpečnosti a vzdělávání na pracovišti. Zásadní je také dodržování základních pravidel online bezpečnosti, mezi která patří pravidelná aktualizace softwaru a aplikací u všech zařízení, která používáme.