Zájem o brigádníky letos poklesl, firmy chtějí zkusit letní výpadky zaměstnanců řešit vlastními silami

Zájem firem o brigádníky a sezónní pracovníky letos ve srovnání s předchozími lety poklesl. Zatímco ještě vloni nabídka letních brigád převyšovala poptávku ze strany uchazečů, tohle léto se podobná situace neočekává. Když už se nějaká nabídka objeví, jedná se ve valné většině případů o manuální práci. Uchazeči ovšem nejčastěji preferují brigády v kanceláři. Mzdové ohodnocení se podle dat personální agentury Grafton Recruitment oproti loňskému roku nezměnilo, dle novely zákoníku práce však brigádníci mohou získat nárok na dovolenou.

Propad nabízených brigádnických pozic je patrný napříč celou ČR. V některých oblastech, například na Královéhradecku, činí až 70 %. „Firmy se ve stále větší míře snaží snížit potřebu brigádníků a práci, na kterou je v minulosti najímali, rozdělit mezi kmenové zaměstnance,“ uvádí Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment, a dodává: „Příčinou tohoto trendu je především celková ekonomická situace. Firmy ještě pociťují následky dřívější vysoké inflace a ochlazení spotřebitelské poptávky.“

Nejčastěji nabízenou brigádnickou pozicí je aktuálně operátor výroby či pomocník ve skladu. Administrativních pozic, o které je mezi uchazeči největší zájem, je minimum. I proto se na ně obvykle hlásí velký počet uchazečů. Například na Olomoucku se na jednu brigádnickou pozici v administrativě hlásí v průměru 8 zájemců, v Praze dokonce až 60. Zároveň platí, že v administrativě obvykle zaměstnavatelé hledají brigádníky na dlouhodobou spolupráci, nikoliv pouze jako záskok v době letních dovolených.

Brigádnické mzdy letos kopírují loňskou úroveň. Například na recepci či v administrativě si brigádníci přijdou dle regionu na 150-200 Kč za hodinu. Pomocníci ve skladu nebo operátoři výroby pak za hodinu vydělají 160-180 Kč. Ve prospěch brigádníků však letos hraje novela zákoníku práce. Dle ní vzniká i brigádníkům nárok na dovolenou, kterou si po ukončení brigády mohou nechat proplatit. „Brigádníkovi vznikne nárok na dovolenou, když dohoda trvá nepřetržitě déle než 28 po sobě jdoucích dní. Pracovník dále musí odpracovat alespoň 4násobek své stanovené týdenní pracovní doby, která je určena jako 20 hodin týdně bez ohledu na to, kolik zaměstnanec reálně odpracuje, musí tedy odpracovat alespoň 80 hodin,“ vysvětluje Jitka Kouba a doporučuje, aby si brigádník pohlídal, aby mu byl tento případný nárok na konci pracovního poměru proplacen.

Novela zákoníku práce přináší do světa brigád i další změny, které s sebou ovšem nesou rostoucí administrativní zátěž pro zaměstnavatele. Patří k nim například povinné rozvrhování a evidence směn, poskytnutí volna při překážkách na straně zaměstnance a povinné příplatky za směnnost provozu. „Rostoucí administrativní zátěž, vyšší náklady na brigádníka a nižší flexibilita však znamenají, že firmám dává menší smysl brigádníky vůbec najímat. I to může být jedno z vysvětlení tohoto poklesu nabídek. Je však otázkou, zda nejde pouze o pokles dočasný. Lidé na trhu nejsou a je možné, že firmy vykrýt své potřeby vlastními lidmi nezvládnou a v létě nábor brigádníků přece jen zintenzivní,“ říká závěrem Jitka Kouba.